Mountain Challenge - Krkonoše

III.etapa – Krkonoše (63 km), Špindlerův Mlýn 5. - 6.8.2011

Na tuto etapu jsme se obzvláště těšili. Nejen proto, že byla poslední v seriálu, ale také proto, že jsme do Krkonoš jeli zároveň trávit rodinnou dovolenou. Po ubytování  v penzionu se vydáváme do Špindlerova mlýna na registraci. Alespoň holky (dcery) uvidí, jak to na závodech chodí. Překvapeni zjišťujeme, že jsme zde první, ale s číslem 1 odmítám běžet, tak čekáme na další účastníky. Po registraci máme ještě spoustu času, který jsme v minulých etapách trávili většinou v teple hospody, teď jdeme do postele. Tři hodiny šlofíček a již převlečení vyrážíme autem na start pod sjezdovku Svatý Petr. To je komfort!
Start moderuje profík Petr Vichnar. Vlastně falešný start. Ten skutečný začíná až na mostě ve Špindlu, kam přibíháme už ve slušném tempu. To však brzy zvolní, protože před námi je výběh na Mísečky. Chvílemi přecházíme i do chůze, nechceme se odrovnat hned na začátku. Z Míseček nám to jde pěkně svižně a když už si myslím, jaké máme pěkné tempo, slyším za zády dusot. To nás předbíhají Valaši, které jsme viděli jen krátce po startu, než zmizeli ve tmě před námi. Kluci kde se tady berete? Pár sprostých slov doprovází vysvětlení. Zkrátka zabloudili. Ale teď už zase mizí ve tmě.
Jsme u monstra zvaného Labská bouda. Ještě že je tma a člověk nevidí, jak tento betonový kolos hyzdí zdejší krajinu. Před námi je 10 kilometrů sestupu zpět do Špindlu, z toho 7 jich je strmou kamenitou cestou. Docela nám to jde a dokonce pár dvojic předbíháme. Na občerstvovačce si dávám oblíbené koláčky a rychle údolím Bílého Labe nahoru na Luční boudu. Tempo stále držíme na nás nezvykle vysoké, i když po odbočce z asfaltu na kamenitou stezku se nedá, než zvolnit. Jdeme svižně spolu s dvojicí Rychlá a Zběsilý, kteří už dvě předchozí etapy kategorii mix vyhráli. V závěru stoupání začíná svítat. Čím dál častěji se mi vzdaluje ťukot Davidových hůlek za mnou. Že by krizička? Čekám, dáváme si tyčinku, trochu ionťáku a zvolňujeme, beztak už se nám dvojice před námi vzdaluje a za námi je hodně velká mezera. Davida trápí žaludek a ačkoliv už je tu příjemná rovinka a Luční je na dohled, rozběhnout se nemůže.
Nevím, jestli za to může to světýlko ze Sněžky viditelné ač vysoko, tak nedaleko před námi , ale krátce nato co ho Davča uviděl, mizí v kleči a dávivé zvuky napovídají, že se závoděním je dneska konec. Úplně zvolňujeme, já chci závod ukončit, ale David se jen tak nevzdá. Zuby nehty se drápe na Sněžku. Z vršku pozorujeme několik světýlek, které se na nás dotahují a to přidává na síle. Cesta ze Sněžky po žluté je masakr na kolena a to Davidovo to odneslo. Tak ještě ke všemu nemůže došlápnout na koleno. Budeme rádi, když to dneska vůbec dojdeme. A to jsme si do cíle pozvali holky, že nás uvidí třeba i na bedně.


Na další občerstvovačce nás dochází další dvojice mix. Vyměníme pár slov a kmitáme dál. Davča si dal jen banán a vypadá to, že mu sedl. Nicméně tím jak jdeme, se nám cesta zdá být nekonečná. Vůbec to neubíhá. Krom toho vidím, že David toho má plné zuby, je bledý, potí se, kulhá. Ale nevzdá J Cestou na Liščí horu už je velké horko. Blíží se poledne a to jsme chtěli být už dávno v cíli. Už jsme i dostali od holek zprávu, že nás tam čekají. Do kopce nás navíc předchází další mix, takže naděje na medaili se rozplývají. Ale pořád bychom si měli udržet alespoň celkové 2.místo v celém seriálu.
Už je před námi „jen“ cesta dolů. Na Davida tento fakt působí jako živá voda a rozbíhá se. Zato mě se to moc nedaří. Píchá mě v boku, jak začátečníkovi. Zkouším osvědčené dřepy, ale po 60ti kilometrech to není zrovna dobrý nápad. No nic zkusím to přeběhat a jde to. Další osvědčený recept. Závěr je opět po sjezdovce. Už si nás dole všimli, ohlašují nás a dokonce vidím holky, jak se blíží k cílové bráně. My se blížíme taky. Zvládli jsme to. Chytáme se za ruce a probíháme bránou. Pár slov o trati na mikrofon a můžeme jít odpočívat. Ztráta na medaili je 6 minut, ale celkové 14té místo není zas tak špatné a všichni máme radost.


Večer se přijíždíme už odpočatí a vymydlení podívat na vyhlášení. Trochu s nadějí čekáme, že vyhlásí výsledky celého seriálu, kde jsme v mixech nakonec udrželi to 2.místo. Výsledky vyhlásili. Ale jen mužskou kategorii. Že se zúčastnily i ženy, na to pořadatel jaksi zapomněl. Ale už jsme si bohužel v tomto seriálu trochu zvykli (viz. První etapa). Škoda. Ale i tak to byl nezapomenutelný zážitek a náš vstup do závodění v ultratrailu.