Zatím co já mám svůj maraton před sebou a teď pilně odpočívám, manžel si běhá po světě. A to doslova. Minulou neděli se totiž proběhl po německé půdě a to dokonce v maratonském závodě, kde startoval jako jediný Čech. A takto se mu běželo ....
I letos, stejně jako v předešlých dvou letech, jsem se
na přelomu dubna a května vypravil na závod do malého německého města Sankt
Wendel. Pravděpodobně jste o něm nikdy neslyšeli, ale pro mě tento výběr není
náhodný. V Sankt Wendel, který leží v Sársku poblíž hranic
s Francií, má sídlo hlavní partner těchto běžeckých závodů, který je
zároveň mým zaměstnavatelem. Každý rok se tedy na Globus Marathonu schází
skupina běžců z poboček firmy v Německu, Rusku a Česku. Letos nás bylo
okolo 170, ale z ČR jen pět. Není to ale úplně malý závod. Běží okolo 300
maratonců, tisícovka půlmaratonců a další stovky lidí ve štafetách. Ani
obsazení není úplně špatné. Čelo tvoří Keňané z projektu run2gether s maratonskými
časy okolo 2:15.
Z Brna je to do dějiště závodů přes 800 km.
V sobotu mě vyzvedávají kolegové z Opavy a pokračujeme do Prahy, kde
se sejdeme se zbytkem výpravy. Z Prahy vyjíždíme v poledne, ještě
dnes je potřeba do sedmi večer vyzvednout čísla. Díky tomu, že rychlost na
většině úseků dálnic v Německu je neomezená, se nám to daří. Čtvrt hodiny
před zavřením zastavujeme před budovou, kde probíhá výdej startovní tašek. Ve
velkém stanu už probíhá pasta party. Velká porce těstovin mi jako večeře stačí,
zapíjíme pšeničným pivem a jdeme brzy spát.
Oproti loňsku pořadatelé upravili trať i organizaci. Maratonci
startují v devět hodin ráno společně s prvními běžci štafet. Po dvou
hodinách, kdy už má velká část maratonců první kolo za sebou, na trať vyráží
závodníci, kteří běží půlku. Hotel kde jsme ubytovaní je tak 200 m od startu,
takže se v klidu převlékám už na pokoji. Ráno ještě absolvujeme společné
focení s kolegy z ostatních zemí v prostoru, který tvoří zázemí
pro běžce z naší firmy. Vlastní toitoiky, občerstvení, úschovna zavazadel.
Trasa vede oproti předchozím ročníkům více přímo ulicemi městečka, divácká
kulisa je tradičně vynikající. Krátce po startu jsem se připojil ke skupince,
která běžela s vodiči na 3:45. Po pár kilometrech jsem si kontroloval
tempo na svých hodinkách a zjistil, že běžíme asi o něco rychleji, než jsem si
sám vypočítal, že bychom měli. V tomto pocitu mě utvrdil vodič běžící na
konci naší skupinky. Přiběhl ke svému kolegovi vpředu a informoval jej, že běží
moc rychle, že musíme zpomalit. Pomalejší tempo nám vydrželo asi půl kilometru.
Říkám si, podle čeho ten člověk běží?
Odpověď přichází okolo 15. kilometru. Na kraji cesty stojí cyklista a
podává našemu vodiči Garminy. Asi je zapomněl a běžel jen tak podle pocitu.
Trochu zpomalujeme a tak od poloviny závodu jsme na správném tempu.
Místní obyvatelé
událost prožívají a nadšeně fandí. Na číslech máme vytištěná jména, občas od
neznámých lidí slyším pokřik David toll, David los nebo podobné výkřiky.
S takovou podporou se mi daří držet stejné tempo i do stoupání.
V hlavě jsem měl zafixovaný, že se běží v podstatě po rovině, ale trať
mě překvapila, kumulované převýšení bylo nakonec 460 m. Na občerstvovačkách se podává i cola, její
střídání s čistou vodou mi vyhovuje víc než ionťák. Běží se mi bezvadně,
necítím žádný problém, nic mě nebolí. Kluci, kteří si zvolili půlmaraton, si
před startem dělali legraci, říkali, abych se jim tam moc nepletl až mě budou
předbíhat. Zatím se nic takového neděje. Až okolo 35. km mě předbíhá jeden
z nich. Mám pocit, že bych mohl ještě zrychlit, ale bojím se, aby to
nebylo příliš brzy. Pořád běžím se stejnou skupinou běžců na stanovený čas.
S díky odmítám lízátko z hroznového cukru a vodu, kterou nabízí jedna
paní na soukromé občerstvovačce zřízené
před svým domem. Pět kiláků do cíle, není na co čekat, zrychluju. Kupodivu se
mě nesnaží nikdo z naší skupinky držet. Daří se mi předbíhat i některé
půlmaratonce, v cílové rovince se snažím hnán diváky sprintovat i když to
tak asi nevypadá. Je z toho výsledný čas 3:42.34. Pro mě dobrý. Z Čechů
jsem byl jediný, kdo běžel maraton, tak z toho bylo alespoň takové
malinkaté vítězství v kategorii zemí :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat