neděle 25. srpna 2013

YES!enický maraton

Aneb jak mě běhání právem profackovalo. Když jsem stála na startu Jesenického maratonu, v nohách za srpen naběháno 27km po rovině, ani jsem vlastně nic jiného nečekala, než že to zvládnu, ale bude to bolet. Hlavně ať to zvládnu v limitu - byla moje mantra. Limit byl poněkud přísný a vylučoval účast turistů, jak tomu bývá na některých horských ultra. Startovala jsem tedy na chvostu a tam taky do konce závodu zůstala.

Drzá nebo pitomá? :)

Výšlap z Ramzové na Šerák by dal zabrat, i kdybych měla sebevíc natrénováno. Když jsem konečně na Šeráku přešla do běhu, klepaly se mi nožičky a bylo jasný, že seběhy budou o hubu :) Ta první  přišla poměrně brzy, už někde v první čtvrtině tratě. To když se otevřel výhled a já se kochala ... Odneslo to rozseknutý koleno. Dost krvácelo, chvíli jsem to za běhu utírala, ale to byla moc velká zdržovačka, tak jsem nechala krev téct, aspoň se vyplavily nečistoty :)

Výhled, který mi otevřel koleno :)
Další komplikace přišla na dřevěných povalových chodnících. Nejde je oběhnout, ale přeběh přes ně, mi způsoboval křeče v chodidlech. Co chvíli se mi zkroutily prsty, nebo sval pod klenbou, div že jsem nespadla. Vylovila jsem nějaké tablety, ale asi už bylo pozdě, protože každý chodník to bylo stejné - na konci stála fronta turistů, čekajících až dokončím svoje útrpné představení alá Žofré.
Na Švýcárně jsem doběhla Janu, která měla už taky dnes s pádem zkušenost, což bylo vidět na její pravé lícní kosti.
Jestli něco nemám v Jeseníkách ráda, tak je to monstrum Praděd. Tentokrát mě ale kupodivu trochu nakopl, protože to bylo místo, kde jedni vybíhali nahoru a druzí už sbíhali dolů a mávali si a povzbuzovali se a to leckomu hned ulehčí úděl :)
Zdolání Pradědu - nejvyššího bodu - byl zlom, alespoň u mě v hlavě. Teď už to výš nepůjde. Ani nevím jak, ale stojím na Vysoké holi a opět se kochám, tentokrát jsem se na to ale zastavila.

tak .. a teď už to bude "jen" z kopce
Teď už to bude jen z kopce a já možná doženu ztráty. Ale chyba lávky. Jen co jsem se trochu rozběhla, jako by mi někdo bodl nůž pod pravé žebro. Musela jsem přejít do chůze, aby to přešlo. Rozběhnu se a zase. Zkouším rozdýchávat, všelijak se kroutím, ale nic. Indiánským během se tedy sunu přes nekonečné pláně až ke Ztraceným skálám. Tady už ztrácím veškeré ovládání svého těla. Nějak se posouvám dolů po kamenech, nohy totálně vyčerpané. Už ani nevím, co bolelo víc, jestli nohy, kyčle, plosky, břicho .. je mi to jedno, už to chci mít za sebou. Kousek před cílem mě předbíhá Jana, která sice 3x spadla, ale běží kolem mě jako laňka kolem slona, jako kdyby zrovna vyběhla. Kde se to v ní bere :) No ... nakonec jsem se i já, se svými bolístkami, dobelhala do cíle. Ten závěrečný potlesk diváků, jsem si ale vůbec nezasloužila.

zleva: rozbité koleno; olejový zábal na namožená stehna; něco špína, něco černota, která ještě dlouho bude zdobit mé nehtíky
Co dodat? Jen to, že si tento zážitek zasloužím. K maratonu se má vzhlížet, ne jej absolvovat sprostě, tedy bez přípravy.

38 komentářů:

  1. Máš můj obdiv.
    Já bych to po naběhaných 27 kilometrech zabalil už ráno při zazvonění budíku :)
    Ale je mi jasné, že za 14 dní to zkusím také dopadnu úplně podobně jako ty :/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem s tou myšlenkou ráno při budíku taky bojovala :)
      Tak držím palce a ráda si počtu o stejném neštěstí :D

      Vymazat
  2. Koupila jsem si na H8 nové INOV-8 Trailrocy a neumím v nich běhat :-) Nevím, jestli je to tím, že jsou tak strašně široké ve špičce, ale neustále v nich zakopávám :-(
    Ráda jsem tě "u nás v Jeseníkách" potkala, na hřebeni za Vysokou Holí jsem běžela za červeným praporkem :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kéž bych mohla říct, že za to můžou nový boty :) ale já měla svoje starý dobrý Salomony, co už něco pamatují a nepomohlo to :D Jsem ráda, že Tě červená tečka motivovala. Alespoň mám pocit, že to moje vystoupení včera přece jen k něčemu bylo :D

      Vymazat
  3. seš úžasná máš můj obdiv a jedničku za statečnost ♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Boženko děkuji :) Ale včera TO opravdu NEŠLO :))

      Vymazat
  4. Koukam, ze holandska rovina ti prospela :-). Blahopreju! April.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak jistě .. člověk by řekl, že jsem tam od vás musela přijet odpočatá :))

      Vymazat
  5. Obdivuji! Musíš mít fyzičku, jinak bys to nedala. Musíš být odvážná, jinak bys na to ani nepomyslela. A jsi báječná, protože jsi to dala. Budu na tvé převýšení myslet až mi bude ouvej na rovině... Jitka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jitko, díky. No dala jsem to nakonec ... co ti taky na hřebeni jinýho zbývá, než se doplazit :D Ale příště si rozmyslím, až se budu na jaře zase hlásit na všechny možný závody, jestli si mám plánovat něco na konec prázdnin, které v podstatě nikdy moc neběhám :)

      Vymazat
  6. Mě stačil jen ten půlmaraton, ale je pravda, že člověk na takovou zátěž, a ke všemu kopce, musí mít naběháno. Kudli v žebrech jsem měla 3 km před cílem. A to bylo jen z kopce. Tak nevím co je lepší, do kopce nebo z kopce. Ale obdiv. Na maraton se ještě necítím. Klobouk dolů.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky :) Já už jsem taky nevěděla, jestli je lepší do kopce nebo z kopce, to je pravda. Jedno horší než druhý :))

      Vymazat
  7. A jaký byl výsledný čas?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já právě přesně nevím. Já jsem si hodinky vypla až když už jsem byla dávno v cíli. Ale tak 5:50 bych tipla. Na stránkách výsledky ještě nevidím.

      Vymazat
  8. Obdivuji a smekám,chce to hodně sil,pokořit takový závod.Snad i já se někdy dopracuji,moc gratuluji Blanka V. z BŽB

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Blani děkuji. Určitě dopracuješ ... Stačí běhat a běhat a rychle zapomenout na články jako je tento :) To byla vážně výjimka. Já jsem jinak hrozně zodpovědná :)

      Vymazat
  9. Renčo, gratuluji a zdravím. Obdivuji tvoji "drzost", když ses do toho pustila i přes tréninkové manko. Ale k takovému závodu musí mít člověk naběháno tak nějak celkově a to ty máš, takže jsem věděla, že to zvládneš a v limitu. Doufám, že se ti bolístky rychle léčí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky Moni. No chodím jak po obrně, po schodech využívám všech čtyř končetiny, znáš to ;-) Ale za blbost se platí :) Těším se, až zas spolu vyběhneme :)

      Vymazat
  10. Trocha té zdravé drzosti tam musí být. Ale bojovala jsi a nevzdala to, to je super! Pořádně zregeneruj!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Regeneruju :) Naštěstí prší, protože jinak by mě to táhlo provětrat tenisky :) A regenerace během by bolela. To raději budu tentokrát skučet na sedačce :)

      Vymazat
  11. Mít natrénovanou hlavu je základ :o)

    OdpovědětVymazat
  12. Jsi báječná a zvládla jsi to, klobouk dolů. Tak nějak i já, za srpen 24 km naběháno a šla jsem na start půlmaratonu. Těžké, hodně těžké, ale nádhernéééééé ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. jj, někdy je to dokončení jen o vůli :) závod je to krásnej, ale docela jsem záviděla turistům, že se mohou rozhlížet :)

      Vymazat
  13. Ahoj, pěkně napsaný článek, pochvala :o)))))
    Tom, X-TRAIL ORLOVÁ

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky :) Kdyby mi tak šlo i to běhání :)

      Vymazat
  14. Fakt paráda! Takhle se kousnout i přes "nepříznivé podmínky" :o)
    A Jana - to je Elfka :o)
    Můžu se ještě zeptat na detaily toho olejového zábalu? Občas by se mi taky hodil :-)
    Jiřík

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. už jsi někdy viděl Elfku, jak se válí na cestě?

      Vymazat
    2. Ještě nee, zítra mi to můžeš ukázat :o) Jiřík

      Vymazat
    3. Elfka - to je to správné slovo :D
      Zábal - svaly namazat jalovcovou vodou a poté vmasírovat olej na namožené svaly (oboje mám od Dr.Hadka http://eshop.karelhadek.eu/). Nohy zabalit do folie, zahřát - zakrýt dekou nebo nejlépe vlézt pod peřinu - a nejméně půl hodiny nechat působit. Pomáhá to :)

      Vymazat
  15. Renčo, jsi skvělá, jako vždy!
    Ty nohy přebolí a zážitky zůstanou do Alzhajmra.
    Já jsem po Hostýnské osmě regenerovala u Vás v Kohoutkách v bazénu a dost dobrý to bylo!
    Možná se uvidíme na Msakru.
    Martina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marti díky. Máš pravdu, zážitky zůstanou. Musíš mi o H8 povykládat :)

      Vymazat
  16. Super, skvělá, odvážná, drzá akorát ;-) a moc hezky napsané. Ať ti to krásně běhá. Peta

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky :) Taky bych si přála, aby se mi běhalo už krásně. Zatím to moc nejde. Tělo se nějak nemůže z toho šoku vzpamatovat :)

      Vymazat
  17. Renco, az ted jsem si vsimnul zapisku... Skvely!!!! Jen prosim nerikej, ze si nezaslouzis potlesk.. Naopak, moc hezky jsi se s tim poprala.. budes mit z toho kazdy den vetsi radost.. uvidis!!!
    At nam to beha, 12:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Honzo díky. Radost mám, ale příště bych do toho s takovouto "přípravou" nešla. Potřebuji si užívat i během závodu, ne až po něm :) Nehledě na to, jak to zamávalo s mojí tepovkou, kterou jsem nemohla srazit.
      MSF :)

      Vymazat
  18. Renčo, tak to je paráda! Na maraton naběháno ještě nemám - je tam oproti půlmaratonu pořád obrovský rozdíl, před kterým mám respekt, ale jesenický maraton mam v hledáčku, jakmile na to budu mít výkonnost. A tvůj report mě v tom jen a jen povzbudil!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Určitě si jej nechej v hledáčku :) Je to krásný závod! A ne trénink máme ještě skoro rok :)

      Vymazat