sobota 30. května 2015

Moje první DNF :(

Teď už je to lepší. Mám v sobě druhou sklenku vína. Zapíjím žal a to často nedělám. Ale dnes to nějak potřebuji :-) Dnes jsem se nenechala ovládnout pocity a podlehla rozumu. Mám u svého jména poprvé DNF. Ale popořádku.

Valašský hrb je jedním z těch závodů, na který se chcete vracet. Loni mě nadchnul, letos byl jedním z mála, u kterých jsem si byla jistá, že poběžím. Nastal den D. Hlava natěšená, nastavená na 55km, tělo jakžtakž připravené. Na startu se potkáváme s kamarády, jejich řady se stále rozšiřují. Báječné ženy v běhu, iThinkBeer, Opavská sekce, pár nezařazených :) a taky moji kolegové z Red Hatu :) Udělalo se plno hromadných fotek, bohužel nemám ani jednu. Že bych mohla taky něco vyfotit, jsem si uvědomila až na startu ...
Padesátníci, jak někteří "vtipně" nazývali běžce padesátky :) se rozběhli celkem poklidným tempem. Kousek po startu, Bubo běhá sem a tam a fotí nasmívající se dav - moc se na ty fotky těším :) a doufám, že fotil i výhledy, protože se mi nechtělo vytahovat mobil a výhledy stály za to :)
Připojuji se k Veverkovi pražskému a cesta během povídání krásně ubíhá. Jenže pak nastávají mé oblíbené seběhy a to já se neudržím :) Užívám si (relativní) rychlosti, mozek se soustředí jen na terén, oči slzí ... toto mě fakt baví. V kopci mě samozřejmě zase všichni doženou a není to jen tím, že jsem malá a dělám krátké kroky :)
Ve výstupu na Vysokou se ke mně přidá "pan neznámý", který občas zabrouzdá na můj blog a za chvíli jsme nahoře, ani nevím jak. Děkuji! :)
Před Točníkem potkávám první závodníky v protisměru. První Aleš Palko, pak druhý, třetí .. třetí můj kolega Pepa! Skvělý! Nakopne mě to a upaluji na otočku. Pak mě ale udolává dlouhá táhlá asfaltka pod Vysokou. Ano, je super, že už nemusíme přes kopec, ale není to někdy lepší než ty táhlé asfaltky?

foto: Lukáš Budínský

Jak přecházíme v nerovný terén, začínám cítit v levém lýtku píchání. Ale tak to se dá čekat, že čím dál, tím víc bude přibývat všelijakých bolístek. Toto píchání ale sílí a dost mi připomíná nedávné útrapy s nataženým úponem lýtka, ale toho druhého lýtka! Proč by mě mělo začít to stejné na druhé noze? Snažím se to nevnímat, ale už se přistihuji, jak občas zkřivím obličej, pak občas zakulhám, nakonec tomu začnu podvědomě úplně uhýbat a to není dobře. Určitě ne na pětadvacátém. Čekám, že se to rozběhá, ale je to pořád stejné. Ani lepší, ani horší.
Dalších 5 kilometrů bojuji s hlavou. Běží se mi jinak moc fajn, tempo mám pořád pěkné, ale to lýtko ... vím, jak to dopadlo minule, když jsem si myslela, že to rozběhám a odbelhala s tím 12km. Tady mě čekalo dalších 25. Mám rozběhaný Triexpert pohár, za dva týdny chci (moc chci!) běžet třicítku přes Králický Sněžník - říkal rozum. Přece to teď v půlce nezabalím, když tempo pořád udržím.. jen to prostě bude bolet - říkaly pocity. Jenže seběh do cíle třicítky rozhodnul. Už mi nešlo došlápnout. Představa, že se protrápím dalších 25 km a pak mě to vyřadí na bůhví jak dlouho z běhání úplně, rozhodla o tom, že jsem namířila do cíle.
Jakmile se tak stalo, spustily se mi slzy a nebýt mých milých kamarádek, které mě utěšovaly a tomu, jak trapně mi bylo, tak tam bulím jak želva doteď. To si nakrásno může člověk říkat, že udělal dobře, že toto je z dlouhodobého pohledu rozumné rozhodnutí, hlava je nastavená jinak, chtěla jsem běžet a bavilo mě to a užívala jsem si to a je mi teď prostě smutno a jsem zklamaná. Určitě je to nová, další zkušenost, která mi něco přinese, ale to možná pochopím až později.
Děkuji všem, co mě povzbuzovali ať na trati nebo pak v cíli a omlouvám se všem, co jsem se s nimi nestihla rozloučit. Snad příště na jiné akci. Nebo příště na Hrbu ... mám s ním teď nevyřízené účty ;-)

21 komentářů:

  1. Ahoj Renčo,
    sri, že jsem se ve stoupání na Vysokou nepředstavil. Laďa.
    Z DNF si nic nedělej, je to lepší, než se odrovnat na zbytek roku.
    Na cca 25km jsem měl krizovku (30km jsem nakonec utrápil na cca 3:17); pokračoval jsem s představou, že to rozběhám. Zbývajících 25km jsem spíš belhal, naštěstí jsem stihnul limit. Teď chodím po bytě jako invalida, doufám že to bude bez následků.
    Laďa
    Na Hrbu č.157

    OdpovědětVymazat
  2. Laďo, tak to moc gratuluji k dokonceni! Ta dlouha asfaltka pod Vysokou byla mor :-) Diky za povzbuzeni v kopci, rikala jsem si, jak je fajn psat blog, ze mam stale o spolecnost postarano :-)
    Bolistky preboli a zas nam to bude behat. Treba se zase nekde potkame :-)

    OdpovědětVymazat
  3. No ted to ctu.. jeste na letisti..
    DNF je DNF.. na vetsinu z nas ceka a ne jedno:).. Vzdycky je dobre se z toho nejak poucit.. nepodcenit, co nam to rika.. ale zase se z toho nepo..tento:).
    Nema cenu te placat po zadech.. vsak ono se to usadi.. a ty budes mit spravnou inventuru:)..
    Hlavne, ze sis nic neposkodila .. o to jde v prvni rade.. MSF!
    12:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to jak rikas. O necem to vypovida a je potreba si to sam se sebou probrat. A nedelat z toho velkou vedu, neni to konec sveta :-)
      Nicmene zapisek je tak, jak jsem to zrovna citila :-)

      Vymazat
  4. Tak jestli jsi vzdala ze zdravotních důvodů, tak to nebreč nad rozlitým mlékem, a prostě se dej do kupy na další akce. Horší by bylo, kdybys to ukončila prostě jen tak (kvůli horku, kvůli nechuti běžet, kvůli...).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Už nebrečím. To byly zachyceny momentální pocity :)
      Nicméně, já jsem to zatím vždycky aspoň nějak dobelhala a možná/asi bych to udělala i teď, kdyby nebylo té možnosti skončit na třicátým ... kdyby ... a to je právě ono :)

      Vymazat
  5. Je mi to moc líto, ale jak píše 12Honza výše - asi to čeká každého.
    Věřím, že sis to teď odbyla a že už tě dlouho (nebo nikdy) žádné DNF nepotká! :) S bolavou nožkou klobouk dolů i za zdolanou třicítku!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky Verčo, ta třicítka byla krásná! Dost lidí, co to na ní zabalilo, to nijak neřešilo. Prostě to nevyšlo a jde se dál. Neposuzuji, neodsuzuji, ale osobně doufám, že tomuto nikdy nesklouznu :)

      Vymazat
  6. Jeee, to je smula, ale vyresilas to dobre. Co dela lytko ted? Hlavu vzhuru do dalsich zavodu!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lytko poboliva pri doslapu pri chuzi. Behat jsem se jeste nodvazila. Ale zitra zkusim vyklusnout a uvidim. Spis nez na zavody se ted tesim na pohodove prazdninove poznavaci vybehy :-) Uz aby to bylo :-)

      Vymazat
    2. Tento komentář byl odstraněn autorem.

      Vymazat
  7. Nebuď smutná, tady máš fotku se spícím pulcem. :-) https://www.dropbox.com/s/7n3uix2wgd8ai1h/P1090714.JPG?dl=0

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mně se ti povedlo rozesmát, ale nevím, jestli teď nebude plakat Leona :D :D :D

      Vymazat
    2. I kdyby, tak se o víkednu nasmála do zásoby. :-) Počkej, až zveřejním na blogu perly, co vypustila z úst. :-D To budeš plakat taky, ale smíchy. :)

      Vymazat
  8. S odstupem času Ti bude jasné, že ses zachovala rozumně. Držím palce, ať je noha brzy v pořádku. A příště to tomu hrbu natřeš :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky Mirku :) Já vím, jednou už jsem ten rozum prostě musela dostat :))
      Mám takových "hrbů" víc, co by si zasloužily uctivější absolvování :)

      Vymazat
  9. Díky za společnost, v první části z těch kopců jsem Tě fakt nemohl dohnat. Já myslím že aby nám ta tělesná schránka dobře fungovala i dále není potřeba ji příliš devastovat. Tak dej lýtku oddych a nad hrbem prostě mávni rukou. Jeden závod sem jeden tam, bude jich ještě myslím dost. Tak třeba za rok zas na Hrbu?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No priste na Hrbu urcite :-) Jak pise Bubo dole, musim ho odpytlovat :-) I me tesilo. Jeste ze mate ty jmena na trikach :-)

      Vymazat
  10. Renčo, říkal jsem si co se děje, když jsem tě neviděl v protisměru na druhé půlce. Pokud jsi cítila, že by došlo k poškození svalu, tak jsi se rozhodla správně. A aby ti nebylo smutno, tak tady je link na fotky: http://1bubobubo.rajce.idnes.cz/2015_05_30_Valassky_Hrb/
    Příští rok prostě Hrb zase "odpytluješ":-)) Dej se brzo dopořádku a na Masakru naviděnou:-)

    OdpovědětVymazat
  11. Videla jsem te z autobusu dobihat do cile. Stale s tim stejnym usmevem jak na zacatku :-) Jak to delas? :-) A jeste tolik fotek jsi poridil, nechapu :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Renčo, tentokrát to byl před cílem spíše škleb :-)))) Ale radost z krásného dne a focení na trati jsem si opravdu užíval :-))

      Vymazat