Když nožka bolí ...

Týden po maratonu a já jsem ještě nevyběhla. Ne, že bych snad nechtěla, naopak, ale bohužel to mám od ortopeda zakázáno. Ono by to totiž ani moc nešlo. Hned druhý den maratonu mě začala bolet noha. Respektive chodidlo, zespodu, na vnější straně a jen při došlapu. Prvně jsem to přičítala celkové únavě, ale v následujících dnech už tělo nevědělo, že nějaký maraton běželo, zato noha bolí pořád. Běhám už nějaký pátek a zranění taky bylo docela dost, abych poznala, že toto není běžná únava. Na omak to místo vůbec nebolí, ale jen při došlapu. Ráno to ještě docela jde, k večeru už mě bolest dost otravuje. Zašla jsem tedy ve čtvrtek za ortopedem.

Trošku mi vyčinil, že jsem tam nebyla téměř 2 roky, já tuto skutečnost beru naopak velmi pozitivně. Prohmatal mi nožku a nic nezjistil. Vyslovil však slova jako ostruha nebo únavová zlomenina. Na rentgen mě neposlal, prý se to ukáže nejdřív za 2-3 týdny. Mám si koupit podpatěnky a být v klidu. Přiznám se, že jsem měla po maratonu trochu energetický útlum, tak mi to vyhovovalo, ale teď už se mnou začíná být k nevydržení. Začala jsem brát homeopatika a zítra začnu polykat Wobenzym. O víkendu jsem na sportovním víkendu jen fotila a měla nohy hore, ale zítra mířím do posilovny, neb období klidu už mám dost. Jsem zvědavá, co se z toho vyvrbí, ale snad nic, protože jsou před náma prázdniny, léto, máme naplánováno plno akcí, závodů ... navíc příští týden mám dovču a vyrážím na přechod Králickýho Sněžníku. Tedy snad. SNAD!!!!