úterý 2. července 2013

MUM - 1. etapa, Lomnická

Zdolat celý MUM je velké lákadlo. 7 dní, 7 maratonů. Navíc v mém blízkém okolí. Tento rok jsem si vybrala jednu etapu, abych trošku toho MUMu okusila a nechala se zlákat. Hned cestou do Lomnice jsem se seznámila s Martinem. No neseznamte se ... v prázdném autobusu sedí pouze 2 lidé, v krosových teniskách, se sportovní taškou a když je autobus vyplivne v Lomnici na náměstí, tak se začnou zmateně rozhlížet :)
Registrace, převlíct a na radnici. Dlouho se rozhoduji, jestli si vzít s sebou vodu, když občerstvovačka je na každém 6. kilometru, ale nakonec připínám pásek s lahvičkami. Na startu se potkávám s Kamilem, který bude stíhat Dana (Orálka - kdyby někdo nevěděl) a s Pepou, který bude taky stíhat Dana :)

MUM jako maminka - prohlásila dcera začínající s angličtinou :)))

Výstřel a jde se na to. Tedy běží. Za Lomnicí do kopce všichni běží, já jdu. Přece se nezničím na prvním kopci. Když už jdu hodně dlouho, ohlédnu se a s hrůzou zjišťuji, že jsem poslední. Tedy, je za mnou ještě početná skupina zahraničních účastníků s batůžky, to mě ale nijak neuklidňuje. Však já to brzy doženu, říkám si, ale chyba lávky ....

Na prvním kopci se otevírá krásné panorama a já fotím a kochám se a najednou nevím, kam vlastně běžím. Prostě běžím dolů. V dálce nějaký běžec zastavuje a jde zpět. Asi běžíme špatně. Naštěstí nás dobíhá Švýcar a říká, že "ok ok", že tu trať zná. Ještě že tak. Být poslední a ještě se vracet, to by mi moc nepřidalo.

kochací pasáž

Začínám si zvykat, že běžím sama a že musím taky sledovat trasu. To je pro mě novinka, protože většinou závody v terénu běhám s Davidem. On sleduje trasu, já fotím a mluvím :) Najednou za sebou slyším "kolik máš na hodinkách?" a on to Kamil. To se mi nestává, aby mě favorité předbíhali až na devátém kilometru :) ... A za chvíli ho vidím zase. Běží proti mě a prý běžíme špatně. Ach jo. Koukám do mapy, teď cítím zodpovědnost, protože jestli běžel podle mě a špatně, tak toho Dana nedožene :) Naštěstí za chvíli vidíme Dana a další dva, co se mu lepí na paty, křižovat naši cestu. A tak jsem na desátém potkala Dana Orálka... To je dobrý :) Smutný je, že je to na dalších 20 kilometrů poslední závodník, kterého jsem viděla. Dalších 20 kilometrů! běžím sama.

další kochací pasáž

Na jednu stranu to byla nádhera. Kontrolovala jsem značení a věděla, že běžím dobře, kochala se přírodou kolem, hladila obilí při seběhu lánem, nestydatě funěla do kopce, nejednou jsem si nahlas řekla "to je nádhera" ... na druhou stranu tu něco nehrálo. Kde jsou všichni? Nikoho nedobíhám a nikdo nedobíhá mě. Ne, že by mi to nějak zvlášť vadilo, ale s přibývajícími kilometry mi to bylo čím dál divnější.


A pak jsem konečně na 30km potkala člověka. Člověka závodníka. A dalšího ... a ještě dalšího ... sil bylo dost, tak jsem na posledních kilometrech ještě pár lidí dotáhla. A když mi Pepa z cíle psal, že už je občerstven a jak to jde, že by mě odvezl na vlak, měla jsem to poslední 3 km do cíle. Naštěstí to Pepa vyhrál a musel stejně čekat na vyhlášení :D Tímto mu strašně moc gratuluji!!!

Vlevo Pepa, co to vyhrál :)

Pro mě to byl překvapivě čas 4:52 hodin a 4. místo v ženách. Garmin mi naměřil 1010 m převýšení a délku 42.3 km. O tepovce se zmiňovat nebudu, pan doktor by rozhodně radost neměl. Ale co už ... já si budu hlídat tepovku a nakonec skončím ubodána včelami, které se vyrojily na větev zrovna doprostřed cesty, kudy se běžel závod. To byl aspoň adrenalin! :))

Celkově to byl moc pěkný závod. Klobouk dolů všem, kteří zvládnou dokončit všech 7 etap. Možná se k tomu taky někdy protrénuju :) Moc bych chtěla.

domácí odměna :)



20 komentářů:

  1. Dobrej orientak a jeste lepsu vykon...priste to dopadne!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A tak o to umístění nejde. Nelze se srovnávat s těma, co to běží celý, ti se musej šetřit :) Ale příště snad dopadnou "aspoň" ty 3 etapy miniMUMu :)

      Vymazat
  2. Nesmíš to běhat tak v pohodě, ale ty včely to jsem ještě neviděl. Jinak já běžel před Danem, trhl jsem se v tom seběhu, ale neudělal jsem moc dobře, protože to bloudění bylo už moc dlouhé na dohánění čela závodu.
    Ale nakonec jsem si to mohl doklusat v pohodě do cíle a pořád jsem někoho potkával, to bylo lepší nez vyhrát...
    Aji mě potěšilo, že bloudím zrovna s tebou, předtím s Danem, Martinem a ještě někým. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já mám na včelu alergii a samozřejmě s injekcí neběhám ... takže to byl hodně rychlý úsek pro mě :D
      Jsi děsnej rychlík, jen jsi prosvištěl :) Ráda jsem tě potkala!

      Vymazat
  3. Lomnicka etapa = Kochaci. Blahopreju!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, no jo ... bylo nádherně. Hlava by to nejraději odběhla celý, 7x43, ale nohy se na to jaksi necítí :)

      Vymazat
  4. Paráda ... to je přesně důvod, proč takové věci běhat. Blahopřeji a zároveň "jsem rád", že bloudí i jiní, nejen mi s Honzou na Šumavě.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Neměla jsem svého navigátora no ... ale tak zase je legrace. Člověk to nesmí brát moc vážně a pak ho bloudění tolik nerozhodí :)

      Vymazat
  5. Kdybych já měla pochybnosti, že bloudím, tak bych doopravdy bloudila :o) Jsi statečná, že ses tam tak sama potulovala! Gratuluju

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji :) Normálně se sama v lese někdy bojím, ale tady měly oranžové fáborky nějakou zvláštní moc, že i když jsem tam byla sama, tak mě vůbec nenapadly nějaký myšlenky, který mě napadají, když běhám po lese sama :)

      Vymazat
    2. Máš na myslí myšlenky typu: nebydlí tu někde medvěd? A ty zvuky z houští, není to vlk? Ty já mám i u nás na sídlišti a proto: vždy připravena, nosím pepřák :o))

      Vymazat
  6. Moc pěkný - závod, panoramata i čas :-) Taky jsem uvažoval o 1 až 2 etapách. Nevíš které jsou nejvíc kochací a nejvíc po "měkkém"?
    A alespoň občerstvovačky byly s navigující obsluhou? :o)
    Jiřík

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jiříku, na stránkách závodu jsou mapy všech etap. Netroufám si odhadnout, která je ta nej, ale to okolí na sever od Brna je tak pěkné, že kochací budou určitě všechny :)
      Občerstvovačky poskytovaly např. hořkou čokoládu a kolu, na což jsem jela celý závod :) ale na navigaci jsem se neptala. To bloudění bylo na začátku závodu, pak už to bylo značené pěkně.

      Vymazat
  7. Moc jsi me potesila.. to ja jsem tradicni "bloudil".. Kamil je rychlik... o tom zadna, zaklad je, aby on a dan, Radek, atd.. dostali nejaky ten handicap ve forme vyrazneho bloudeni, aby ty odstupy mezi ostatnimi nebyly tak velke:)..
    At ti to hezky beha!!! 12:)
    {moc hezky fotky!!!]

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A díky tomu vyhrál můj kolega Pepa :) Ale on je taky rychlík. A byl by ještě větší, ale vychovává 4 děti, takže toho času na běh tolik nemá. Navíc je hrozně skromnej, tak mu to moc přeju. Bloudění zdar! :)

      Vymazat
  8. To musí bejt taky parádní akce! Ty jsi ale zas tak moc nebloudila ne? K takovýmu krásnýmu výkonu nezbývá než gratulovat. A máš tradičně moc pěkný fotky!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji :) Bloudila na začátku, ale pak si uvědomila, že se musím spolehnout sama na sebe a už jsem si dávala větší pozor :) Akce parádní, pro mě nová, neznámá ... a to je vždycky pěkný.

      Vymazat
  9. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  10. Renčo, gratuluji k parádnímu výkonu. Byl jsem účastníkem na poslední Cimrmanově etapě (okolí Lomnice je úžasně kochací:-)). Běžel jsem jako doprovod a vodič kamarádovi. Ohromně jsme si to užili a mohu potvrdit tvé pocity - běžet více etap musí být super dobrodružství :-) Ještě v sobotu jsme se usmívali při zmínce, jak jste v neděli bloudili (když Dan je v podstatě domácí :-))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ale tak aspoň není každej závod stejnej ... na co bychom vzpomínali ;-)) Mě moc mrzí, že jsem na další etapy nemohla. Příště snad už miniMUM :)

      Vymazat