STRC Dolní Morava - aneb pijeme z potoků :)

To, že bude vedro, se vědělo. To, že loni bylo stejné vedro a byl problém s vodou na občerstvovačkách, se taky vědělo. Přesto jsme zase pili z potoků ... :)

Krátce po příjezdu na Dolní Moravu slyším z dálky hlas Aleše Valenty. Čím jsme blíž, rozpoznávám jednotlivá slova ... bahno, těžká, kořeny, voda, bahno ... Trochu nás strašili a vybízeli k opatrnosti, ale hrála k tomu nabušená muzika, tak kdo by se vlka bál ... Rozmýšlím se, jestli si vezmu jednu lahev na ruku nebo dvě na obě ruce. Se dvěma jsem ještě neběžela a asi bych byla nemotorná, nemoci ruce k ničemu než nošení lahví použíti :) Běžím s jednou. A je to špatné rozhodnutí. Taky si neberu nic k jídlu, loni byly tuším kousky čokolády a to mi na 30 km trati stačí. Taky špatné rozhodnutí :)

předzávodní,  povinná :)

Vybíháme, krouží nad námi helikoptéra s kamerou ČT a tak navzdory tomu, že prvních 10 km vede jen do kopce, se všichni usmíváme a různě šklebíme do sluníčka. Na devátém se už nešklebím do sluníčka, ale do kelímku s nabízenou vodou. Plave tam všelico. Jo, nabrat vodu do dlaně a usrknout jen tak z potoka, je jiná romantika, než koukat na bordel v bílém kelímku a z plna hrdla jej pít. Svoji jednu lahvičku jsem vypila už cestou sem a tak si hrdinně liji jeden kelímek do lahvičky a běžím dál.

blbinky pro fotografa

už to pomalu začíná ...

Jen co se seběhlo z hlavní cesty na úzké mechové cestičky, zapomínám na vodu a užívám si běhu přes kořeny, kameny, mechy, můstky, blatíčko ... krásný terén a mám dost sil, tak předbíhám spoustu běžců a kupodivu nejen z kopce. To budou ty dřepy! Zase jsem začala dělat každý den dřepy a každý den jich pár přidám. Sice se mi do toho nikdy nechce, někdy si vzpomenu třeba až když už ležím v posteli... a přece vstanu a potrápím nohy.
Cupitám si, sbíhám přes špičky kamenů, chvalořečím Speedcrossy, které mi dovolují potlačit pud sebezáchovy. Dnes mě v nich ani nezlobí malíčky, když mě napadlo si po půlroce používání uvolnit vázání ve špičce. Někdy prostě vymýšlím všelijaké ptákoviny, ale prosté věci mě jaksi nenapadnou :)

Už se těším na druhou občerstvovačku, jak si doleju lahvinku a pak už to bude dost kilometrů jen z kopce. Da druhé občerstvovačce nikde nevidím barel, jen se tam uklízí po zemi rozházené kelímky ... "Je tady voda?" ptám se ohnutého dobrovolníka a ten mě odkáže na studánku, o pár metrů níže .. je tam prý kolega. S úlevou sbíhám a vidím nejen kolegu, ale hrozen nervozně postávajících běžců a kdesi u země sehnutého kolegu, jak chytá čurůček vody do kelímku, rychlostí kelímek za minutu. S lítostí sleduji, jak kolem mě sviští závodníci. Někteří si vzali na záda své vlastní vody dost, někteří se na studánku prostě vykašlali. A někteří, jako já, se postavili do fronty, aby získali kelímek vody, jež pak jen zasyčel v hrdle a následně si nabírali vodu do lahviček přímo z potůčků po cestě.

cílová, povinná :)

Moje lahvička je bledě modrá a tak alespoň vytvářela pocit křišťálové vody. Ne, lhala bych, byla krásně studená a dobrá. A já proti vodě z potoka ani nic nemám ... nicméně raději si ji naliji za krk, nebo v ní vymáchám kšiltovku, než že ji přímo piji. Možná je lepší než ta doma z kohoutku, chlorovaná, a možná jsem rozmazlená nebo přehnaně úzkostlivá :) A taky nemám ve zvyku stěžovat si na organizaci závodů, ono to není lehké, ale toto jsem vnímala trochu jako nefér. Kdyby v propozicích stálo, že od devátého do dvacátého druhého kilometru nebude občerstvovací stanice, protože tam není vodu jak dopravit a té přírodní je po cestě dost, tak se na to připravím. Ale protože tam stálo voda, ionťák, gel a nic z toho tam nebylo, tak to mi při 30 km závodě ve 30 stupních, přijde nedotažené. A přitom poučení už by mohlo být z minula... I když to stejné platí vlastně i pro mě :)))
Ale konec nářkům, závod byl jinak skvělý. Krásná trasa, úžasné výhledy, technicky náročné úseky, výborné zázemí hotelu Vista, melouny v cíli a samozřejmě skvělí lidé, kamarádi. Dokonce jsem se letos v závěrečném kopci přinutila opakovaně rozběhnout :) a v cíli byla o pět minut dřív, než minule. Nic mě nebolelo a celý mě to hodně bavilo. Příští rok se budu (s camelbakem) těšit zas :)
Čas v cíli: 3:13:17